Lovení

Kapitola osmá

Jake pečlivým pohledem prozkoumával muže, který za nimi spěchal, jen co vyšli před stanici. Z mužova výrazu i držení těla vyčetl, že s ním cloumá vztek. Vycítil také, že ten vztek nemá na něj. A taky si všiml, že Tallhamer se nechystá k žádné reakci.

Cardin se v tu chvíli otočil a zdrhal po chodníku pryč.

Rozzuřený muž se přiřítil k Tallhamerovi. Rukou máchal směrem, kudy utíkal Cardin a zařval: „Požaduju, abyste toho hajzla zavřeli zpátky do vězení!“

Šerif Tallhamer, kterého nechával rozzuřený muž zdánlivě v klidu, představil Jakea jedinému doktorovi ve městě Earlovi Gibsonovi, manželovi Alice Gibsonové.

Jake mu chtěl potřást rukou a vyjádřit upřímnou soustrast, ale doktor nepřestal máchat rukama a křičet na Tallhamera. Všiml si, že doktor Gibson je pozoruhodně ošklivý muž a tváře má zjizvené jako po prodělaných neštovicích. Zjizvený obličej nevylepšila ani rudá barva, jak mu vztek nahnal krev do tváří. Vzpomněl si, že Cardin ho popsal jako „hnusáka, se kterým se dala dohromady.“

V porovnání s ním byl Cardin vskutku o poznání pohlednější.

Jake dospěl k závěru, že Earl Gibson musí mít navzdory svému vzhledu jiné přednosti, které zemřelou ženu přitahovaly. Gibson byl konec konců lékař a bývalý manžel Alice byl pouze zkrachovalý kuchař v bistru.

V malém městě, kde není příliš na výběr, to nejspíš byla poměrně snadná volba.

Gibsonův vztek ještě narostl, když zjistil, kdo je Jake.

„FBI! Co tu vůbec dělá FBI? Už jste chytili vraha mé ženy. Zavřeli jste ho do vězení. Na světe neexistuje soud, který by ho neuznal vinným. A teď ho jen tak necháte jít!“

Šerif Tallhamer přešlápl z jedné nohy na druhou a trpělivým skoro až povýšeným hlasem promluvil: „Tak ale Earle, o tomhle už jsme přece před chvílí mluvili, ne?“

Dr. Gibson odvětil: „Ano, to jsme mluvili. A přesně proto jsem tu zůstal a čekal. Musel jsem to vidět na vlastní oči. Chtěl jsem tomu zabránit.“

„Musíme ho pustit a ty to víš,“ řekl Tallhamer. „Včera v noci byla v Dightonu zavražděná další žena, úplně stejným způsobem jako Alice. Můžu se zaručit, že včera v noci Phil Cardin nebyl nikde poblíž Dightonu. Tu druhou ženu nemohl zabít, takže ani nemáme důvod si myslet, že zabil Alice.“

„Nemáme důvod!“ Gibson vzteky drmolil. „Toho dne jí vyhrožoval smrtí. Neurážejte mě tím nesmyslem o oběti v Dightonu a že ji Phil Cardin nemohl zabít. Oba víme, kdo by mohl být podezřelý ze spáchání té druhé vraždy.“

Poslední věta upoutala Jakeovu pozornost.

„Možný podezřelý?“ zeptal se.

Gibson se ušklíbnul na šerifa Tallhamera: „Vy jste mu to neřekl, co?“

„Co mi neřekl?“ zeptal se Jake.

„Phil Cardin má bratra Harveyho,“ odvětil Gibson. „Stojí vždycky na Philově straně. Taky vyhrožoval Alice. Zavolal jí na telefon a řekl, že on a Phil se dočkají pomsty. Volal jí ten samý den, kdy byla zabitá. A včera v noci rozhodně nebyl zamčený v žádné cele, takže mohl být kdekoli. To on zabil tu ženu v Dightonu. Vsadil bych na to krk.“

Jake byl překvapený.

Zeptal se Gibsona: „Proč si myslíte, že by zabíjel někoho v jiném městě?“

Gibson odpověděl: „Ptáte se na motiv? Možná mezi ním a tou ženou bylo něco osobního. Hodně jezdil po okolí, možná se s ní zapletl a následoval příkladu bratra. Ale osobně si myslím, že to udělal, aby ochránil svého bratra – aby přesvědčil lidi, že jeho bratr nezabil Alice.“

Tallhamer si povzdechl: „Earle, o tomhle jsme přece taky mluvili, viď? Oba známe Harveyho Cardina celý život. Okolí má procestované, protože je to instalatér a jezdí tam, kde má práci. Občas má drsné řeči, ale není jako jeho bratr. Nikdy by neublížil mouše a už vůbec by nikoho nezabil tak odporným způsobem.

Jakeův mozek jel na plné obrátky a snažil se zpracovat všechny informace, které se dověděl.

Kdyby mu tak Tallhamer řekl o Harveym Cardinovi hned na začátku.

Policisté z malých měst, myslel si pro sebe. Někteří si jsou tak jistí, že všechno o všech ve svém okrsku vědí, že pak přehlédnou to důležité.

Jake se obrátil na šerifa Tallhamera: „Chtěl bych si promluvit s Harveym Cardinem.“

Šerif pokrčil rameny, zjevně považoval tento krok za ztrátu času.

Odvětil: „No, pokud chcete. Harvey bydlí jen o pár bloků dál. Vezmu vás za ním.“

Jake se vydal s šerifem na cestu a Gibson je následoval. Poslední, co Jake právě teď potřeboval, byl truchlící a rozzuřený vdovec, který se mu bude plést do rozhovoru s možným podezřelým.

S největší opatrností řekl: „Doktore Gibsone, tohle zvládneme s šerifem sami.“

Gibson už otevřel pusu, aby odporoval, když Jake dodal: „Budu si chtít promluvit v brzké době i s vámi. Kde vás budu moci najít?“

Gibson na okamžik ztichl.

„Budu ve své kanceláři,“ řekl Gibson. „Šerif vám řekne, kde ji najdete.“

Gibson se otočil a vztekle odkráčel pryč.

Jake s Tallhamerem došli za krátko k malému bílému domku, kde žil Harvey Cardin. Byl to zchátralý domek s neposekaným trávníkem.

Tallhamer zaklepal na vstupní dveře. Nikdo neodpověděl, tak zaklepal znovu, ale ani napodruhé se nedočkali žádné odpovědi.

Tallhamer řekl: „Asi není doma, možná pracuje v nějakém vedlejším městě. Budeme ho muset zastihnout jindy.“

Jake nechtěl čekat na „jindy“. Zadíval se skrz jednu skleněnou tabulku ve dveřích. Zahlédl strohý, jednoduchý nábytek, ale žádné osobní věci ani dekorace. Dům uvnitř působil jako by byl určený k pronájmu. Byl zařízený základním nábytkem, ale nikdo v něm právě nebydlel.

Jake odhadoval, že Harvey Cardin je mimo město.

Vrátí se ale někdy zpět?

Tok myšlenek mu přerušil mužský hlas, který se ozval od sousedních dveří.

„Můžu vám s něčím pomoci, šerife?“

Jake se otočil a spatřil muže stojícího na předzahrádce.

Tallhamer vysvětlil: „Tady s kolegou z FBI hledáme Harveyho Cardina.“

Muž zavrtěl hlavou: „Tak to podle mě asi nepochodíte. Před týdnem jsem ho viděl, jak nakládá svoje auto – potom, co zatkli jeho bratra za vraždu Alice Gibsonové. Připadalo mi, že si sbalil snad všechny svoje věci – ne že by toho bylo nějak hodně. Zeptal jsem se ho, kam má namířeno a odpověděl: ‚Kamkoli pryč z Hylandu. Mám tohohle zatracenýho města plný zuby.‘“

Jakea přepadly obavy.

Už jim zmizel jeden možný podezřelý.

„Pojďte,“ řekl Jake Tallhamerovi. „Promluvíme si s pár lidmi.“

Zbytek dne strávil Jake a Tallhamer vedením zbytečných rozhovorů s lidmi ve městě počínaje sousedy ze čtvrti, kde žil Harvey Cardin. Všichni Harveyho sousedé věděli jen to, že od té doby, co odjel, ho neviděli.

Většího úspěchu se nedočkali ani po rozhovorech s přáteli a známými Alice. Její kolegyně ze salónu krásy se shodly, že Phil Cardin ztropil ten den, kdy byla Alice zavražděná, šílenou scénu, která všechny vyděsila.

Jake a Tallhamer se také zastavili v bistru u Micka. Majitel bistra jim sdělil, že Phila Cardina, který byl u něj zaměstnán jako kuchař, propustil ze spousty důvodů – někdy nepřišel do práce vůbec, jindy pro změnu přišel opilý a pral se s ostatními zaměstnanci.

Nikdo neměl tušení, kde by mohl Philův bratr Harvey být.

Nakonec se Jake a šerif zastavili v ordinaci Earla Gibsona. Doktor stále zuřil kvůli propuštění Phila Cardina, a když se dověděl, že Harvey zmizel, zuřil ještě víc. Jake ho zvládl uklidnit dost na to, aby mu mohl položit pár otázek, ale nedostal z Gibsona žádné užitečné informace, které by objasnily, kdo jiný by mohl chtít zabít jeho ženu.

Jakeovi přišlo, že jejich vyšetřování zatím jen vrhalo na případ více a více nejasností. Intuice mu neříkala, že by byl někdo z Hylandu schopný spáchat takovou vraždu. Každý, s kým dnes mluvili, měl Alice zjevně rád, a nezdálo se, že by v Hylandu znal někdo Hope Nelsonovou jinak, než podle jména. Ani Alice Gibsonová. Obě ženy pocházely ze stejné oblasti, ale prožily život v různých městech a v různých společenských kruzích.

Vyšetřování za celý den nepřineslo žádné ovoce. Po návratu na stanici řekl Jake Tallhamerovu zástupci, aby dohlédl na Cardina, především, aby neopustil město.

„Poslední zastávka a pro dnešek končíme,“ řekl Tallhamerovi.

Šerif odvezl Jakea na místo činu první vraždy.

Na místo dorazili se soumrakem. Plotový sloupek, na kterém bylo pověšené tělo Alice Gibsonové, označil zástupce šerifa Tallhamera namalovaným X. Stejně jako místo, kde bylo nalezené tělo Hope Nelsonové, plot ohraničoval mírně zvlněnou pastvinu.

Jake si málem povzdechl nad představou, jak zde visí odporný balík.

Za jiných okolností by tu bylo moc hezky.

Došel k závěru, že ten, kdo vraždu spáchal, je značně zvrácený člověk, když tak příšernou věc nechá v tak hezkém prostředí.

Byl takovým člověkem Phil Cardin?

Nebo snad jeho bratr?

Jake si dřepl u plotu. Pomalu a dlouze se nadechl a zase vydechl. Doufal, že se ho zmocní konkrétní pocit související s tím, co se tu odehrálo. O Jakeovi se vědělo, že na místech činu se spoléhá na intuici a často to v něm vyvolávalo zvláštní pocity, skoro jako by se propojoval s myslí zločince. Jake neznal nikoho jiného, kdo měl stejné schopnosti – až na mladou Riley Sweeneyovou. Její instinkty však byly zatím stále nevypočitatelné a nekontrolovatelné.

Dnes ráno na druhém místě činu se Jake o takovéto spojení nebyl schopný ani pokusit – kvůli všemu pozdvižení okolo a helikoptéře televizního zpravodajství.

Zvládnu to nyní? váhal.

Jake zavřel oči a soustředil se, snažil se zachytit nějaký pocit.

Vůbec nic.

Když otevřel oči, spatřil, jak ho pozorují tři černobílé anguské krávy, které se ze zvědavosti přišly podívat. Napadlo ho, jestli viděly, co se tu tehdy v noci odehrálo. Pokud ano, ovlivnilo je nějak, že byly svědky tak hrozného činu?

„Kdybyste tak mohly mluvit,“ zamumlal si Jake pod vousy.

Vstal a cítil se naprosto demotivovaný.

Byl nejvyšší čas vrátit se zpět do Dightonu za svým forenzním týmem. Projde si poznámky, které si sepsal během dne a na noc se ubytuje v jediném motelu ve městě. Zítra začne hned brzy a s novým elánem. Jake měl ještě v Dightonu několik nedořešených záležitostí, musel si promluvit manželem Hope Nelsonové, starostou města. Když se dnes setkali na místě činu, byl Mason Nelson příliš v šoku, aby s ním mohl Jake více promluvit.

Co se týče pátrání po Harveym Cardinovi, o kterém nikdo nevěděl, kde se nachází, Jake si uvědomoval, že to není práce pro místní policii ani forenzní tým, který ho doprovázel. Bude muset zavolat technikům z Quantica.

Obrátil se na šerifa Tallhamera: „Odvezte mě zpět k autu, už pojedu.“

Než se dostali do šerifova auta, Jake si všiml, jak se k nim blíží dodávka s logem televizní stanice. Dodávka zastavila opodál a vystoupil z ní kompletní televizní štáb se světly, kamerou a mikrofonem.

Jake zoufale zaúpěl.

Tentokrát už se kontaktu s médii nevhnne.

Kapitola devátá

Když Riley po celém dni chození, přednášek a první večeři v kantýně zašla do počítačové učebny, cítila se zklamaně. Od Ryana neměla jediný e-mail. Těm ostatním ve schránce na okamžik nevěnovala pozornost.

Včera večer poslala Ryanovi e-mail, aby mu dala vědět, že dorazila v pořádku do Quantica a zabydluje se. Vůbec jí neodpověděl. Přemítala, jestli mu má poslat další zprávu, jak se dnes měla. Nebo by mu měla spíš zavolat?

Riley se s hlubokým povzdechem snažila smířit se situací.

Pořád se ještě zlobí.

Lámala si hlavu, jestli přeci jen neudělala chybu, když hned prvním vlakem odjela do Quantica. Možná se měla nejdřív vrátit domů, aby si mohli promluvit, aby si ujasnili, jak se věci mezi nimi mají. Nedokázala si představit, jak to zvládnou teď, v době, kdy jsou tak daleko od sebe.

Конец ознакомительного фрагмента.

Текст предоставлен ООО «ЛитРес».

Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию на ЛитРес.

Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.